Znáte velikonoční zvyky a tradice (nejen) na Valašsku?

Období před Velikonocemi je protkáno spoustou tradic a zvyků. Znáte je? A řídíte se některými z nich? Přečtěte si, co v tomto čase dodržovali naši předkové a nechejte se inspirovat tipy na některou z jarních dobrot od našich šéfkuchařů:

NÁŠ TIP: Plánujete v období Velikonoc výlet do Velkých Karlovic? Zastavte se ve výdejním okénku Bistra Razula nebo restaurace Horal - budeme pro vás mít připraveno plno (nejen) velikonočních dobrot

Velikonoční zvyky po dnech

Středa před velikonočními svátky se dříve nazývala Škaredá nebo Sazometná, podle toho, že se v tu dobu vymetaly komíny. V tento den se lidé nemají škaredit a mračit, nebo jim to zůstane po celý rok.
Na Zelený čtvrtek se má snít něco zeleného, třeba špenát, kopřivy nebo zelí. Člověk pak bude zdravý a silný. Když při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek.
Na Velký pátek se udržuje dávný zvyk „klepání“, kdy chlapci obchází vesnice a městy s hrkači a řehtačkami a hrkáním oznamují čas modliteb místo zvonů, jež „odletěly do Říma“. Na Velký pátek má voda ozdravující sílu. Hned ráno má člověk skočit do potoka, voda ho ochrání před nemocemi. V tento den se otevírá země, aby vydala poklady. Hospodyně nemají prát, říká se, že by namáčely ruce v krvi Krista. Také se v tento den nemá jíst maso.
Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si lze pojistit pevné zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.

ZAJÍMAVOST K VELIKONOČNÍMU PONDĚLÍ: Víte, že zvyk darování pentlí při pondělní pomlázce je novodobý, stejně jako nošení velkých tatarů, jež etnografové datují do meziválečného období?

Velikonoce na Valašsku

Na Valašsku se dívky vyplácí březovými větvičkami, polévají se studenou vodou či voňavkou. Říká se, že po vyšlehání zůstane dívka či žena celý rok zdravá a uchová si plodnost. Podle jiných výkladů šlehání zeleným proutkem přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody.